STUDENTSKÁ KONFERENCE

Abstrakty prezentací I.

Analýza kvality života seniorů a atletických veteránů

Bc. Lukáš Kozárek

Vedoucí práce: doc. PhDr. Pavel Tilinger, CSc.

Diplomová práce byla zaměřena na zjištění rozdílu v kvalitě života a tělesné zdatnosti u atletických veteránů a nesportujících seniorů. Cílem práce bylo tedy zjistit kvalitu života u padesáti atletických veteránů a padesáti nesportujících seniorů, potom tyto výsledky porovnat a vyhodnotit. Dalším cílem bylo zjistit jejich tělesnou zdatnost a na základě zjištěných údajů výsledky komparovat. Mezi dílčí úkoly patřilo zjistit, jakou sportovní aktivitu preferují a kolik hodit týdně jí respondenti věnují.

V teoretické části pak byly uvedeny zjištěné informace o pojmech stáří, o tom jak dělíme věk ve stáří, dále byly popsány pojmy související se stářím, stárnutím a byly popsány nejčastější choroby. Dále se teoretická část zajímala o historii veteránské atletiky, která navazuje na doporučené pohybové aktivity pro seniory. V poslední řadě se zaměřila na kvalitu života, o vymezení pojmu, metodách, faktorech, výživě a pohybu, které kvalitu života ovlivňují.

Ve výzkumné části se za pomoci upraveného dotazníku dle WHO a strukturovaného rozhovoru zjišťovalo vnímání kvality života respondentů, a to ze stránky jak biologické, sociální, tak i psychické. Poté pomocí senior fitness testu podle C. J. Jones a R. E. Rikli, byla zjišťována tělesná zdatnost. Po veškeré analýze dat a po jejich porovnání, bylo docíleno závěru, že veteránští atleti jsou na tom lépe, jak po stránce vnímání kvality života, tak po stránce tělesné zdatnosti.

Kvalita života seniorů v městě Horažďovice
Bc. Ion Butnaru

Vedoucí práce: doc. PhDr. Pavel Tilinger, CSc

Tato diplomová práce se zabývala problematikou kvality života seniorů. Cílem práce bylo zjistit, jak hodnotí kvalitu svého života 40 seniorů žijících v kruhu rodiny a 40 seniorů žijících v ústavních zařízeních (domov s pečovatelskou službou, domov důchodců, penzion pro důchodce) a získané výsledky porovnat. Dalším cílem bylo provést měření tělesných schopností u obou vzorků, tyto výsledky porovnat a vyhodnotit. Práce byla rozdělena na část teoretickou a část výzkumnou.

Teoretická část je zaměřena na pojmy související s tématem jako je stáří, stárnutí, specifika péče o seniory, druhy a formy služeb a péče o seniory a kvalita života. Poslední kapitola je zaměřena na další významné oblasti života seniorů.

Ve výzkumné části byl hlavní průzkumnou metodou strukturovaný rozhovor. Pomocnou metodou pro získání důležitých dat byly měřící techniky. U všech respondentů byla provedena měření pomocí testové baterie podle C. Jessie Jones a Roberty E. Rikli.

Na základě zjištěných faktů a jejich porovnání bylo zjištěno, že senioři žijící v domácím kruhu rodiny vnímají svoji kvalitu života lépe než senioři žijící v ústavních zařízeních. V testové baterie Jonesové a Rikliové obě skupiny dosáhly prakticky totožných výsledků. 

Abstrakty prezentací II.

Analýza sportovní kariéry florbalistky Tožičkové

Gabriela Tožičková

Vedoucí práce: doc. PhDr. Pavel Tilinger, CSc.

Cílem této bakalářské práce bylo analyzovat vlastní sportovní kariéru za uplynulé roky. Analyzována byla vlastní kariéra v jednotlivých sezónách z hlediska klubových sezón, reprezentace, zranění, turnajů a kempů mimo sezónu a tréninky. Bylo popsáno, co je florbal, vlastní trenérské zkušenosti a zkušenosti s psychologem. K tomu všemu byly použity odborná literatura, informace z internetových stránek nebo z florbalových internetových databází, nejvíce však bylo čerpáno z vlastních osobních dat, které byly nasbírány během let hraní. Popsány byly faktory, které nejvíce ovlivňovaly vlastní kariéru. Dále byly uvedeny, které události přispěly k úspěchům a které k neúspěchům. V závěru byly shrnuty nejdůležitější body, které představovaly zjištění ze samotné analýzy sportovní kariéry. Uvedeny byly klíčové události, které ovlivnily vlastní sportovní život. Bylo zjištěno, proč v daná období došlo ke zranění, úspěchu nebo neúspěchu a co všechno stálo za jednotlivými událostmi. V závěru bylo shrnuto, že vědět to, co dnes, minula by řada strastí a bolesti. Pokud by byla šance, dalo by se udělat hodně věcí jinak, lépe a jednodušeji. 

Patologické formy jídelního chování ve sportovním a fitness aerobiku

Tereza Barešová 

Vedoucí práce: doc. PhDr. Daniela Stackeová, Ph.D.

Bakalářská práce se zabývá patologickými formami jídelního chování u sportovního a fitness aerobiku. Tato práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a výzkumnou část. Cílem teoretické části je charakterizovat aerobik, jeho rozdělení a pravidla, dále poruchy příjmu potravy a patologické jídelní chování ve sportu. Teoretická část také pojednává o tělesném sebepojetí a souvislosti těla a úspěchu ve sportu.

Ve výzkumné části je použita metoda dotazníku EAT 26, díky které je zjišťováno jídelní chování u skupiny aktivních soutěžících sportovního a fitness aerobiku a u skupiny nesportujících/rekreačně sportujících dívek. V případě výskytu patologického jídelního chování u obou výzkumných skupin je hlavním cílem porovnat, zda je výskyt u aktivních soutěžících častější než u skupiny nesportujících/rekreačně sportujících dívek. Výsledky získané na základě součtu bodového skóre dotazníku EAT 26 jsou následně porovnány statistickou metodou srovnávání. Hlavní výsledky tohoto výzkumného šetření nepřinesly statisticky významný výsledek. Byla přijata nulová hypotéza vypovídající o stejné míře výskytu patologického jídelního chování u obou výzkumných skupin. Ačkoliv při srovnání výsledného skóre obou skupin nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl, u některých jednotlivých otázek dotazníku zjištěn byl. Tyto výsledky podpořily skutečnost, že i přes neprokázání statisticky významného výsledku u celkového bodového skóre byl výskyt patologického jídelního chování u aktivních soutěžících zjištěn. Výsledky práce korespondují s názorem řady odborníků, že vrcholový estetický sport může být jedním z faktorů podporujících vznik patologického jídelního chování či samotných poruch příjmu potravy. 

Abstrakty prezentací III.

Patologické formy chování ve vztahu k fitness programu

Adam Teryngel

Vedoucí práce: doc. PhDr. Daniela Stackeová, Ph.D.

Bakalářská práce se zabývá patologickými formami jídelního chování u sportovního a fitness aerobiku. Tato práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a výzkumnou část. Cílem teoretické části je charakterizovat aerobik, jeho rozdělení a pravidla, dále poruchy příjmu potravy a patologické jídelní chování ve sportu. Teoretická část také pojednává o tělesném sebepojetí a souvislosti těla a úspěchu ve sportu.

Ve výzkumné části je použita metoda dotazníku EAT 26, díky které je zjišťováno jídelní chování u skupiny aktivních soutěžících sportovního a fitness aerobiku a u skupiny nesportujících/rekreačně sportujících dívek. V případě výskytu patologického jídelního chování u obou výzkumných skupin je hlavním cílem porovnat, zda je výskyt u aktivních soutěžících častější než u skupiny nesportujících/rekreačně sportujících dívek. Výsledky získané na základě součtu bodového skóre dotazníku EAT 26 jsou následně porovnány statistickou metodou srovnávání. Hlavní výsledky tohoto výzkumného šetření nepřinesly statisticky významný výsledek. Byla přijata nulová hypotéza vypovídající o stejné míře výskytu patologického jídelního chování u obou výzkumných skupin. Ačkoliv při srovnání výsledného skóre obou skupin nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl, u některých jednotlivých otázek dotazníku zjištěn byl. Tyto výsledky podpořily skutečnost, že i přes neprokázání statisticky významného výsledku u celkového bodového skóre byl výskyt patologického jídelního chování u aktivních soutěžících zjištěn. Výsledky práce korespondují s názorem řady odborníků, že vrcholový estetický sport může být jedním z faktorů podporujících vznik patologického jídelního chování či samotných poruch příjmu potravy. 

Patologické formy chování ve vztahu k fitness programu

Adam Teryngel

Vedoucí práce: doc. PhDr. Daniela Stackeová, Ph.D.

Tato práce se zabývá možnými psychopatologickými jevy v chování, se kterými se můžeme setkat u běžné cvičící populace. Práce má formu teoretické literární rešerše, která čerpá především ze zahraničních zdrojů, jelikož problematika je v české literatuře zmiňována jen okrajově. V první části se zaměřuje na tělesné sebepojetí a sebehodnocení a jejich vliv na vykonávání pohybové aktivity, možnosti hodnocení a měření tělesného sebepojetí a jaký vliv může diskrepance v tělesném sebepojetí mít na chování jedince. V druhé části pak rozebírá jednotlivé patologické formy chování ve vztahu k fitness programu. Pozornost věnuje bližšímu popisu diagnóz anorexia a bulimia nervosa, orthorexia nervosa a podrobně se rovněž zaměří na problematiku závislosti na pohybu a svalovou dysmorfii. Poté rozebírá možnost rozpoznání jejich symptomů a stanovení správné diagnózy. Cílem této práce je sepsat ucelený přehled současných poznatků o psychopatologickém chování v souvislosti s fitness a s pohybovou aktivitou obecně.

Abstrakty prezentací IV.

Současné trendy ve výživě a jejich uplatnění v populaci

Alžběta Bašková

Bakalářská práce se zabývá současnými trendy ve výživě a jejich uplatněním v populaci. Teoretická část analyzuje racionální výživu a na to navazující vybrané moderní výživové směry. V praktické části byla zjišťována informovanost vybraného vzorku populace v oblasti současných výživových směrů a dále mapování popularity těchto směrů mezi danými respondenty. Výzkum byl prováděn formou dotazníku, zúčastnilo se ho 163 respondentů. Dvě výzkumné hypotézy byly potvrzeny a jedna vyvrácena. 

Stravování parkouristů při vícedenní parkourové akci

Eliška Soprová

Vedoucí práce: MUDr. Jozef Martinča

Hlavním cílem práce bylo porovnání energetického příjmu z jídla a energetického výdeje při tréninku parkouru. Následně rozebrání jídelníčku a zhodnocení výživových hodnot. K získání dat byly použity sporttester hodinky TomTom. Během testování byli celý den vybraní parkouristé sledováni a bylo zapisováno kdo co a kolik snědl. Měření byla provedena na 12 parkouristech, kteří byli následně rozděleni do 3 skupin podle věku. Pomocí rozboru jídelníčku byl zjištěn základní energetický příjem a základní poměry makroživin. Po individuálním sledování byla přidána jejich doplněná energie ze svačin a to vše porovnáno s jejich celkovým energetickým výdejem. Na závěr byla shromážděna data o jejich stravování a složení všech živin zhodnocena. Celý tento výzkum přinesl cenné informace o základním stravování sportovců a jejich potřebách, které jsou přínosné nejen pro organizátory parkourových akcí.

Abstrakty prezentací V.

Postoj žen v klimakteriu ke zdravému životnímu stylu

Bc. Martina Regueyra

Vedoucí práce: doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová, Ph.D.

Diplomová práce se orientuje na konfrontaci poznatků získaných podrobným prostudováním uvedených literárních zdrojů, které se zabývají problematikou klimakteria, s vlastními poznatky autorky. Výzkumná část diplomové práce se věnuje dvěma konkrétním ženám, u kterých byl v rámci snahy o zlepšení životního stylu, redukce váhy a navození celkového well-beingu aplikován výživový a cvičební plán na míru. Jako základní výzkumná metoda byla zvolena kazuistika a řízený rozhovor, jejichž úkolem bylo zjistit, zda změna režimu a náprava zaběhlých stereotypů měla pozitivní vliv na fyzickou sebereflexi těchto žen a jejich psychickou pohodu. Výzkum prokázal, že při správné motivaci a pod odborným vedením měly zavedené změny pozitivní vliv na postoj respondentek ke zdravému životnímu stylu.

Pro komplexnější pohled na problematiku byly navíc osloveny další ženy ve věkovém rozpětí 45 až 60 let, u kterých bylo aplikováno dotazníkové šetření ke zjištění prožívané smysluplnosti a existenciální frustrace v období klimakteria podle autorky Elisabeth S. Lukasové. 

Pohybová aktivita a zdravý životní styl jako prevence psychosomatických onemocnění

Bc. Dita Žlábková

Vedoucí práce: doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová, Ph.D.

Diplomová práce je teoreticko - empirického charakteru. V teoretické části byly zpracovány informace získané studiem vědeckých publikací. Charakterizují problematiku psychosomatických potíží, definují pojem psychosomatika, stres a životní styl. Dále tato část objasňuje vliv psychiky a stresu na zdraví, popisuje problematiku možného vzniku psychosomatických obtíží, zpracovává poznatky o účincích zdravého životního stylu na tato onemocnění. V praktické části diplomové práce bylo zjištěno, že pojem psychosomatické obtíže je mezi respondenty dobře znám. Nejčetněji se vyskytující psychosomatickou obtíží je mezi respondenty bolest zad. Ženy trpí bolestí zad častěji než muži. Dále bylo provedeným výzkumem zjištěno, že pohyb znamená pro Čechy spíše zábavu než prostředek ke zlepšení zdraví. V diplomové práci byl také zhodnocen postoj respondentů ke svému životu a byla nalezena souvislost mezi životním stylem respondentů, výskytem zdravotních obtíží a celkovým životním postojem a spokojeností. Pohled na problematiku psychosomatických obtíží byl zmapován v řízeném rozhovoru s lékařem. Všechny zjištěné výsledky byly porovnány s teoretickými poznatky. 

Abstrakty prezentací VI.

Komparace techniky podání pro rekreační a výkonnostní tenisty

Ondřej Vaculík

Vedoucí práce: doc. PhDr. Pavel Tilinger, CSc. 

Cílem bakalářské práce je tématika podání v tenise a srovnání tohoto úderu u rekreačních hráčů nebo začátečníků v porovnání s výkonnostními tenisty. Pro správné pochopení je nutné se nejdříve seznámit s detailní technikou úderu podání z hlediska držení, postavení nohou, nadhozu, rytmu, jednotlivých fází, metodického postupu a chyb při podání a jejich možné korekce pomocí rešerše v literárních zdrojích.

V praktické části byl charakterizován sledovaný soubor hráčů a rozebíraná technika podání těchto hráčů pomocí metody pozorování formou analýzy videozáznamu a dat s využitím technologické inovace "head tennis grip sensor". Pomocí těchto nástrojů byla porovnána technika začátečníků s hráči se zkušenostmi s hraním na okruhu ATP, tedy současnými nebo bývalými závodními tenisty na mezinárodní úrovni.

Z výsledků bylo zjištěno, že dobrou volbou je využití analýzy videozáznamu, avšak velikou roli zde hraje pozorovatel techniky úderu, tedy nejčastěji trenér. Využití technologie grip sensor má své opodstatnění spíše při výběru správného vybavení, avšak v budoucnu při zdokonalení technických nedostatků tohoto zařízení se stane nedílnou součástí výbavy každého trenéra, který bude mít za cíl zdokonalení svého svěřence. Při komparaci s výkonnostními hráči oběma postupy může být snadno a rychle vyhodnocena technická připravenost tenistů a poukázat tak na technické nedostatky. 

Hodnocení výživy pomocí Nutričního programu NUTRIPRO: srovnání kuřáci vs. nekuřáci vs. bývalí kuřáci

Bc. Mikuláš Pýcha

Vedoucí práce: doc. MUDr. Zdeněk Vilikus, CSc.

Autor porovnává a hodnotí stravovací návyky u vybrané skupiny kuřaček a nekuřaček. V první části zkoumanou problematiku teoreticky ukotvuje a identifikuje specifika ve výživových potřebách a stravovacích návycích těchto skupin. V praktické části byly prostřednictvím výzkumného šetření šesti kuřaček a šesti nekuřaček získány podrobné údaje o stravovacích návycích respondentek. Program NutriPro EXPERT umožnil zjistit zastoupení jednotlivých makroživin i mikroživin, ale také pitného režimu. Bylo testováno osmnáct hypotéz, které byly předem stanoveny díky dříve realizovaným odborným studiím. Dále hodnotí odchylky od doporučených denních dávek pro jednotlivé skupiny a identifikuje rizika jejich nedodržování. V závěrečné diskusi porovnává zjištěné výsledky se závěry dřívějších studií.

Abstrakty prezentací VI.

Jezdectví - hipoterapie jako léčebné využití koně

Irena Korábová

Vedoucí práce: doc. PhDr. Pavel Tilinger, CSc

Bakalářská práce se zabývá léčebnou metodou využívající pozitivní působení koně na člověka - hipoterapií. Hlavním cílem práce je získání zkušeností s oborem hipoterapie a zjištění pozitivních vlivů koně na klienta v průběhu léčby v závislosti na její délce a intenzitě. Dílčím cílem práce je provedení výzkumného šetření, které prokáže, zda má tato metoda pozitivní vliv na tělesný a psychický stav klienta.

Mezi dílčí úkoly patří prostudování literárních zdrojů pomocí obsahové analýzy, vymezení pojmů hiporehabilitace, hipoterapie a dalších, které s hipoterapií úzce souvisí. Mezi ně patří popis mechaniky pohybu koně, analýza jednotlivých forem stimulace jezdce při jízdě na koni, vyhledání vhodného místa a klientů pro hipoterapii, nahrání rozhovorů s vybranými klienty a vyhodnocení výsledků.

Metodika šetření je založena na základě shromáždění informací o hipoterapii z odborných publikací. K výzkumnému šetření byl vybrán kvalitativní výzkum formou nestandardizovaného rozhovoru z osobní návštěvy hiporehabilitačního centra OS - Svítání, z. s. v roce 2018.

Výsledky výzkumu jsou kladné, u všech klientů se doporučuje v hipoterapii dále pokračovat. Pravidelný kontakt s koněm klienta stimuluje tělesně i psychicky. Vliv hipoterapie se nejčastěji začne projevovat po absolvování týdenního kurzu. U některých jedinců se dostaví výsledek už po první jízdě na koni, ne vždy je však pozitivní. Zhodnocení jednotlivých rozhovorů je zformulované v závěru této práce.

Riziko vzniku přetížení pohybového aparátu výkonných vojenských letců jako důsledek specifických pracovních podmínek

Bc. Monika Bačíková

Vedoucí práce: Mgr. Eva Nechlebová, Ph.D.

Cílem diplomové práce byla analýza možných rizikových faktorů pracovního prostředí ve vzniku přetížení pohybového aparátu skupiny vojenských pilotů a analýza stavu pohybového aparátu pilotů proudových letounů a pilotů vrtulníků AČR.

Dílčími úkoly práce byly literární rešerše, výběr probandů, analýza pracovního prostředí vojenských pilotů, diagnostika stavu pohybového aparátu pilotů, vyhodnocení získaných dat, stanovení rizikových faktorů ve vzniku přetížení pohybového aparátu vojenských pilotů a vyhodnocení míry přetížení pohybového aparátu pilotů AČR.

Testováno bylo 30 pilotů proudových letounů JAS-39 Gripen, L-159 a L-39 21. z TL Čáslav a 21 pilotů vrtulníků Mi-171 a Mi-24 22 zVrL Náměšť nad Oslavou ve věku 30-51 let. Stav pohybového aparátu byl analyzován prostřednictvím metod používaných ve fyzioterapii (anamnéza bolesti, svalový test, testy posturální stabilizace a hlubokého čití). Výsledky fyzioterapeutického vyšetření byly zpracovány ve statistickém programu STATISTICA. K ověření stanovených hypotéz byl použit Chí-kvadrát test.

Bezprostředně po letu hlásily obě skupiny pilotů výskyt bolestivých stavů krční páteře (piloti vrtulníků PV 19 %, piloti proudových letounů PPL 30%), hrudní páteře (PV 9.5%, PPL 10%), bederní páteře (PV 19%, PPL 20%), křížokyčelního skloubení (PV 4.7%, PPL 6.6%), ramenního kloubu (PV 0%, PPL 3.3%), oblasti lopatek (PV 4.7%, PPL 3.3%), paže (PV 4.7%, PPL 0%), předloktí (PV 9.5%, PPL 0%), kolenního kloubu (PV 0%, PPL 3.3%) a lýtka (PV 4.7%, PPL 0%). Chí-kvadrát test na hladině významnosti 10% prokázal závislost (p=0.084) výskytu bolestí v oblasti předloktí bezprostředně po letu, a to konkrétně u skupiny pilotů vrtulníků. Testy zaměřené na kvalitu posturální funkce - test vzporu ležmo, odhalily častější výskyt patologie v oblasti bederní páteře ve skupině pilotů vrtulníků (47 % pilotů) oproti pilotům proudových letounů (0 % pilotů). Závislost hodnoty výskytu patologie v oblasti bederní páteře na typu letadla se projevila jako statisticky významná (p=0.0005). Piloti vrtulníků si v průběhu roku také častěji stěžovali na bolesti bederní páteře (57.1 %) oproti pilotům proudových letounů (36.6 %). Významnými rizikovými faktory ve vzniku bolesti krční páteře vojenských pilotů byly shledány věk (30-34 let 16.6 %, 36-40 let 30.7 %, 41-51 let 57.1 %) (p=0.034) a celkový počet nalétaných hodin (do 1000h 31.8 %, 1000-1500h 6.2 %, 1500h a více 61.5 %) (p=0.006).

Předložené výsledky potvrzují výskyt závislosti mezi stavem pohybového aparátu a létáním, včetně jisté tendence ve vzniku charakteristických patologických obrazů vzhledem k typu letadla, který pilot ovládá. 

Abstrakty prezentací VII.

Vliv pohybové aktivity na udržení svalové hmoty a Well-being onkologického pacienta

Bc. Monika Kautská

Vedoucí práce: Mgr. Eva Nechlebová, Ph.D.

Cílem práce bylo prokázat pozitivní vliv pohybových aktivit na udržení svalové hmoty a well-being onkologického pacienta. V první fázi bylo nutné vytvořit praktický cvičební program, který by zohlednil široké spektrum onkologických pacientů jak po stránce typu onemocnění, věku, tak fyzické kondice. Vytvořená brožura byla poté distribuována onkologickým pacientům spolu s instrukcemi a dotazníky k vyplnění. Výzkumná část obsahovala vyplnění dvou typů dotazníků na začátku a na konci projektu a také pravidelné rozhovory s pacienty. Prvním z nich byl dotazník SF 20 a druhým vstupní a výstupní formulář k vyplnění základních antropometrických údajů a informací o aktuálních i dřívějších pohybových aktivitách. Vyhodnocení dat proběhlo metodou regresní analýzy a porovnávána byla data o frekvenci cvičení, změny kvality života a vývoj hmotnosti. Z výsledků bylo jasně patrné ovlivnění kvality života pacienta pohybovou aktivitou. Rostoucí trend je vidět již od frekvence cvičení 1krát - 3krát týdně. Při vyšší frekvenci 6krát - 7krát týdně efekt cvičení na kvalitu života ztrácí svůj význam. Vliv pohybové aktivity na hmotnost onkologického pacienta je také významný. U pacienta, který necvičil vůbec, docházelo k dalšímu poklesu tělesné hmotnosti. Markantnější nárůst pohybové aktivity však již změnu hmotnosti příliš neovlivňuje. Výsledky výzkumu potvrzují, že pohybová aktivita má vliv na kvalitu života pacienta a pomáhá řídit hmotnostní změny organismu. 

Povědomí mládeže o významu wellness pro kvalitu života

Bc. Luboš Buben

Vedoucí práce: prof. PaedDr. Milada Krejčí, CSc.

Výzkumné šetření předložené diplomové práce bylo zpracováno v rámci Mezinárodního výzkumného projektu VŠTVS PALESTRA W/VSP/141/I "Povědomí veřejnosti o významu wellness pro život člověka". Diplomová práce se věnuje povědomí mládeže o významu wellness pro kvalitu života. Teoretická část je tvořena obsahovou analýzou českých a zahraničních literárních zdrojů pojednávajících o řešeném tématu, zkoumá význam pojmů zdraví, životní styl, mládež, wellness a volný čas. Základním cílem diplomové práce bylo ověření postoje vybraného vzorku respondentů k problematice oboru wellness, ve vztahu ke zdravému životnímu stylu. Dílčím úkolem bylo zjištění míry praktického využívání wellness prostředků v životě mládeže a vlivu oboru wellness na jejich životní styl. K získání dat byla použita dotazníková metoda "WellAwareIn" (Krejčí, Vacek, 2013). Výzkumu se účastnilo 630 respondentů z celé České republiky. Odpovědi v dotazníku měly charakter slovních proměnných, a proto byl pro analýzu závislostí odpovědí na pohlaví a věku použit test dobré shody (test chí-kvadrát o nezávislosti), který se používá zejména pro ověřování závislosti dvou slovních proměnných. Byly postupně testovány čtyři hypotézy o nezávislosti dvou proměnných proti alternativním hypotézám, že tyto proměnné jsou závislé. Z výsledků lze vyvodit závěr takový, že mladí respondenti z naší republiky mají k wellness obecně kladný vztah, ale bohužel se nesnaží aktivity tohoto typu zapojovat do každodenního života zejména pro nedostatek času. Dalším důležitým výstupem této práce je zjištění, že mladí lidé mají nedostatečnou podporu v oblasti wellness ze strany škol, zdravotních pojišťoven a sportovních klubů. 

Abstrakty prezentací VIII.

Ověření využití PET kroužku ve wellness intervenčních programech u osob s mentálním postižením
zaměřeném na region Praha

Bc. Jitka Gigalová

Vedoucí práce: prof. PaedDr. Milada Krejčí, CSc.

Předmětem této diplomové práce byla inkluze dětí s mentálním postižením mezi děti intaktní. Hlavním cílem práce bylo ověření intervenčního programu wellness, "10x pro zdraví", s využitím PET kroužku v podpoře zdraví u dětí s mentálním postižením. Dílčím cílem bylo uplatnění intervenčního programu "10x pro zdraví" v projektu Zdravá společenství ZAS Y1 16-600-14. Výzkumného šetření se zúčastnilo 16 dětí s mentálním postižením ve věkovém rozsahu 7-12 let a 16 dětí intaktních ve věkovém rozsahu 7 - 12 let. Na začátku šetření byly vyplněny dvě verze dotazníku. Jedním z nich byl dotazník "PedsQL" o kvalitě života a druhým dotazník "Zdravé společenství" ZAS Y1 16-600-14. Na konci šetření byly dotazníky opět vyplněny a doplněny třetím dotazníkem "PETkroužek a intervenční program". Byly stanoveny tři výzkumné předpoklady. Výzkumné šetření probíhalo v časové ose dvanácti měsíců. K výslednému šetření byly použity následující metody: obsahová analýza literárních zdrojů, diagnostické metody, intervenční program "10x pro zdraví" a statistické metody. U probandů došlo po celoročním intervenčním cvičení ke zlepšení celkové balance a spánkových návyků.

Výskum kvality spánku a spánkových preferencií u profesionálnych vojakov vo vybraných útvaroch SR

Bc. Veronika Vasilišinová

Vedoucí práce: prof. PaedDr. Milada Krejčí, CSc. 

Hlavným cieľom diplomovej práce bol výskum vybraných chronobiologických determinantov pre udržanie zdravia a psychickej pohody profesionálnych vojakov. Práca bola súčasťou medzinárodného výskumného projektu W/VSP/161/I "Základní výzkum cirkadiánních determinant životního stylu a výkonnosti japonských a českých sportovců a nesportovců". Výskum bol aplikovaný u tridsiatich profesionálnych vojakov vo veku od 22 do 32 rokov. Boli stanovené tri hypotézy, ktoré sa týkali signifikantných spánkových, fyzických a psychických zmien. Výskumné šetrenie prebiehalo po dobu 30 dní v podobe intervenčného programu s názvom "3 malé kroky pre moje lepšie ja". Participanti podstúpili antropometrické merania: meranie výšky a hmotnosti a meranie troch kožných rias pomocou kalipera. U vojakov boli zisťované spánkové, raňajkové a svetelné determinanty ich denného režimu v spojitosti s cirkadiánnymi rytmami pomocou diagnostických exploračných metód, kde vojaci zaznamenávali svoj spánkový, svetelný a raňajkový režim do denníka. Hypotézy boli potvrdené. U vojakov sa zlepšilo subjektívne hodnotenie fyzickej kondície o 22,12 %, subjektívne hodnotenie psychickej kondície sa zlepšilo o 21,47 %. Subjektívne hodnotenie kvality spánku sa u participovaních vojakov zlepšilo o 23,15 %. Z výsledkov intervenčného programu vyplýva, že hypotézy boli dobre zvolené a vďaka dobrej príprave a organizácií intervencie bol kvalitne uskutočnený celý intervenčný program, ktorý je možné doporučiť pre podporu pracovného výkonu a stabilizáciu zdravia u profesionálnych vojakov.